Historie Lázní Jáchymov

Historie lázní

První a jedinečné lázně

Když r. 1864 dobývali horníci rudu v půlkilometrové hloubce, vytryskl na dole Svornost silný pramen vody, která postupně zatopila šachtu. Desetiletí nikdo nevěděl, že to bude právě ona, která po objevu manželů Curieových proslaví Jáchymov jako město lázeňské. O lázeňství hovoříme počínaje rokem 1906. Začínalo skromně privátními lázničkami. Záhy se ujímá hlavní úlohy stát.

V roce 1911 je otevřena první lázeňská budova, do které je léčivá voda svedena z dolu několikakilometrovým potrubím. Velmi dobré léčebné účinky vedly k rozhodnutí postavit lázeňský hotel Radium Kurhaus – dnešní Radium Palace, který byl otevřen v roce 1912 a náležel k tomu nejlepšímu, co mohla Evropa v té době nabídnout. Proto se v něm léčily především významné osobnosti politického, průmyslového a kulturního života. Přibývaly i další lázeňské domy a soukromé penziony, které umožnily, aby ve třicátých letech navštívilo lázně na devět tisíc hostů ročně. Radiové lázně se těšily světové proslulosti.

Období po druhé světové válce bylo negativně ovlivněno prudkým rozšířením těžby uranu, která poznamenala pověst i vzhled města a proslulost lázní vzala za své. Změnu k lepšímu přineslo teprve ukončení těžby uranu počátkem šedesátých let. Město i lázně se znovu otevírají veřejnosti i světu. Do popředí se dostává znovu lázeňství. Roku 1975 zahajuje provoz moderní lázeňské sanatorium akademika Běhounka a po dalších sedmnácti letech je otevřen lázeňský ústav Curie.

Akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov vzniká počátkem devadesátých let, stamilionovými investicemi rekonstruuje lázeňský důl Svornost a jeho prameny, modernizuje Radium Palace a celou řadu dalších lázeňských domů. Cílevědomou prací vrací lázním opět světovou proslulost.

Historie města

Sláva a stín města Jáchymov

Lázeňské město Jáchymov leží v hlubokém údolí Krušných hor, které jsou od nepaměti známy svým nerostným bohatstvím. Po objevení velkého naleziště stříbra se v roce 1516 původní osada Konradsgrün proměňuje v hornické město. Pro jeho polohu v údolí ho horníci, přicházející především ze sousedního Saska, začali nazývat Thal. Když bylo r. 1520 králem prohlášeno svobodným horním městem, mělo na pět tisíc obyvatel a používalo názvu Údolí sv. Jáchyma (Sankt Joachimsthal).

Brzy se město proslavilo stříbrnými mincemi, raženými nejprve v mincovně zakladatele města hraběte Štěpána Šlika, později pak v mincovně královské. Podle místa vzniku se pro stříbrnou minci z města Sankt Joachimsthal vžil na evropských tržištích název Thal – Thaler a následně Tolar. V této době patřil Jáchymov k nejlidnatějším městům království a byl, kromě svého bohatství, proslulý styky s kulturními centry Evropy a působením významných osobností (G. Agricola).

Pokles ceny stříbra díky dovozu drahých kovů z „Nového světa”, válečné události 17. století, morové rány i tvrdě prováděná rekatolizace zdejší protestantské obce znamenaly úpadek města. Připomínkou hornické slávy bylo r. 1716 zřízení „horní školy” v Jáchymově, předchůdkyně pozdějších báňských akademií. Místní zkušenosti s těžbou kobaltu a jeho využitím k výrobě barev nalezly uplatnění po objevení prvku uranu koncem 19. století.

Uranová ruda zde byla známa již z dob těžby stříbra pod názvem „pechblende” (smolinec). V polovině 19. století začíná její průmyslová těžba. Důl Svornost (Einigkeit) je nejstarším uranovým dolem na světě. Z rudy byly ve státní továrně vyráběny „uranové barvy”, které využívaly hlavně porcelánky a sklárny. Rostoucí výroba s sebou přinesla hospodářské oživení města a spolu se zřízením státní tabákové továrny se později zasloužila i o zavedení železničního spojení.

V souvislosti s objevením štěpení atomového jádra uranu, vypuknutím druhé světové války a použitím první atomové bomby se Jáchymov stal místem těžby strategicky významné suroviny. Město se znovu otevřelo světu až počátkem 60. let, po ukončení těžby uranu. Bouřlivá období dějin, která Jáchymovem prošla, jsou již minulostí. V současné době je město v krušnohorském údolí proslulé svými lázněmi a poklidnou atmosférou.