lázně jáchymov
Tipy na výlet v okolí Jáchymova
Připravili jsme pro Vás přehled míst, která byste neměli minout.
Pokračujte směrem dolů
památka UNESCO
Montanregion Krušné hory
Cyklisté vítáni
Trail Park Klínovec
Startujte na vrcholu Klínovce a vydejte se po stezkách čtyř obtížností, které všechny končí u lanovky. Ta vás pohodlně vyveze zpět i s vaším kolem. Nejlehčí obtížnost zvládnou i děti a začátečníci. Nově si také můžete v lázních zapůjčit elektrokola.
Cesta do podzemí
Štola číslo 1 Jáchymov
Mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří i areál štoly č. 1 a sousední důl Svornost. Ražba štoly č.1 proběhla v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953.
Její délka je 230 m a jedna z bočních chodeb protíná i v minulosti těženou stříbronosnou žílu Evangelist.
Památky
Královská mincovna
Byla zřízena v roce 1520 po udělení mincovního práva Šlikům. Dnes v budově sídlí muzeum s obsáhlou expozicí - "Jáchymov v zrcadle času".
Součástí expozice je sklepení, kde je lapidárium cenných kamenických prvků z jáchymovských zbořených domů.
Historie vzdělání
Knihovna Latinské školy
Ve sklepních prostorách jáchymovské radnice si prohlédnete unikátní expozici starých tisků a rukopisů.
Většina svazků pochází z počátku 16. století, ale ve sbírce je například i Starý zákon ze 13. století i fragmenty textů z počátku 12. století.
Do údolí mlýnků
Lázeňský hotel Radium Palace - Lesní kavárna - Údolí mlýnků
Kouzelné Údolí mlýnků se ukrývá doslova pár kroků od lázeňského centra. Dovede vás do něj pohodlná lesní cesta, která začíná za hotelem Radium Palace. Že jste dorazili k správnému cíli, poznáte podle charakteristického klapání, kterým dřevěné mlýnky ozvučují tento krásný kout. Každé jaro se zde koná jejich slavnostní Otevírání. Skauti vyčistí údolí a potůček, staré mlýnky se opraví a nové postaví. Užívají si nejen děti, ale i šikovní tatínkové a dědečkové, kteří s napětím čekají, jak v celkovém hodnocení dopadne právě ten jejich mlýnek...
A proč zrovna údolí mlýnků?
Ještě před 120 lety bylo prostranství dnešního lázeňského parku rozbrázděno struhami náhonů, přivádějících vodu jak k továrně na uranové barvy, tak k mlýnským kolům.
Ty mlýny nebývaly ledajaké - byly to mlýny papírenské, tedy papírny. Zápis v kronice z roku 1598 uvádí, že Adam Abt vykoupil hladírnu nad vsí Žďár a zařídil v ní papírnu. Papírny byly zřizovány poblíž horních měst proto, že doly zaručovaly surovinovou základnu v podobě rychle opotřebených pracovních oděvů.
O papírně píše Bohuslav Balbín (1621 - 1688) ve své nedokončené Vlastivědě Čech. Podle něj zdejší papír „zaujímá dobrotou první místo...“ Slyšel, jak papírníci vypravovali, že všechen ten jáchymovský papír se vyváží do Holandska, a tam se z něj vyrábí velice hladký a velice tenký papír, který obdivujeme v knihách vydaných zvláště v Leydenu. „Jest totiž jáchymovský papír dosti silný, takže Holanďané z jednoho jeho listu zhotovují dva s velkým ziskem.“ Ještě byste našli pamětníky, kterým nezní cize pojmenování „Panský mlýn“ nebo „Schöffl ův mlýn. Ve 30. letech byste napočítali v Jáchymově více než 200 obyvatel s příjmením Müller.
(Mgr. Oldřich Ježek - kronikář města Jáchymov)
1,5 Km
pěšky
náročnost 1
nízká
Karlovy Vary
Jáchymov - Ostrov - Karlovy Vary
Z Jáchymova až do Karlových Varů vede upravená silnice I. třídy. Zaparkovat můžete na placených parkovištích v centru města. Cyklisté mohou v Ostrově odbočit směrem na Bor. Za Borem nezapomeňte uhnout těsně před začátkem Sadova vlevo a po značené cyklostezce dojet až do Karlových Varů.Nejslavnější české lázně - Karlovy Vary - mají vedle léčivých zřídel a krajinné krásy i podmanivý genius loci. Jeho zdroje a tajemství se již po staletí snaží odhalit četní ctitelé vřídelního města. Pramen Vřídlo, jenž se stal doslova dostaveníčkem lidí z celého světa, oslavili svými díly malíři, básníci, hudebníci, sochaři, fi lmaři i fotografové. Slavný architekt Le Corbusier prohlásil: „Největší jednotu a architektonické kouzlo mají Karlovy Vary. Je to slet dortů. Mají týž sloh a touž eleganci.“ Alfou a omegou města jsou minerální prameny. Pro lázeňské účely je jímáno a využíváno dvanáct hlavních zřídel, z nichž nejvydatnější a nejslavnější se nazývá Vřídlo.
Teplota vývěrů se pohybuje v rozmezí od 41 do 73 °C a pozitivně působí především na nemoci trávicího systému. Proniknout můžete až přímo do vřídelního podzemí. Průvodce exkurzí do podzemí karlovarského Vřídla vás zasvětí do historie karlovarských kolonád i do tajemství výroby slavných kamenných růží. Krásná je procházka po místních kolonádách, na Malé Versailles i po Staré či nové Louce přes Grandhotel Pupp, Richmond až k Poštovnímu dvoru.
Co ještě stojí za návštěvu?
Třináctým pramenem je již téměř 200 let nazýván unikátní bylinný likér Becherovka. V Karlových Varech naleznete jeho muzeum, kde se seznámíte s historií i současností podniku a nahlédnete do historických sklepů, kde becherovka zraje. Na konec prohlídky si můžete tento karlovarský skvost náležitě vychutnat.
Co by to bylo za výlet do Karlových Varů, kdybyste nenavštívili proslulou sklárnu Moser? Tu v roce 1857 založil nadaný obchodník a talentovaný rytec skla Ludwig Moser. Stejně jako v minulosti i v současné době je karlovarská sklárna renomovaným dodavatelem skla na královské dvory a do prezidentských paláců. Své unikátní sady zde objednávají významné osobnosti kultury a politiky.
Vyhlídka Karla IV. - u Grandhotelu Pupp nasedněte na lanovou dráhu a vystupte v první stanici „Jelení skok“. Odtud vás povede žlutá turistická značka. Cesta je dlouhá necelý kilometr a potkáte na ní kapličku Ecce homo z roku 1900 i Chopinovu chatu. Delší trasu k vyhlídce nabízí začátek trasy u Malé Versailles. Nejstarší rozhledna (1877) v Karlových Varech, postavená v pseudogotickém stylu, je kopií rozhledny z německého Schleswigu. Má dva ochozy lemované cimbuřími a vystoupíte na ně po pouhých 79 schodech. Při dobré viditelnosti je zčásti otevřen i pohled na Krásenský vrch s rozhlednou.
Goethova vyhlídka - k vyhlídce se můžete svézt MHD č. 8 - zastávka Hůrky a projít krátkou asfaltovou cestou kolem hvězdárny. Lačnějším turistům doporučujeme začít trasu v městské části Drahovice a vystoupat na vršek Tří křížů - odtud se vám otevře jeden z nejkrásnějších výhledů na Karlovy Vary. Dále vede zhruba 6 km dlouhá cesta okolo Ottova vrchu až na Goethovu vyhlídku. Jedna z nejstarších karlovarských vyhlídek (1889) měří 42 metrů. Po zdolání 165 schodů uvidíte přes vrcholky vzrostlých stromů Karlovy Vary opět z jiného úhlu. Cihlová stavba v novogotickém stylu jistě stojí za návštěvu. Otevřeno má denně mimo pondělí.
21 Km
na kole, autem, pěšky
náročnost 1
nízká
Popov - Ostrov - Borecké rybníky
Lidická ulice - jáchymovská sjezdovka - Popov - Ostrov - Borecké rybníky
Alternativa: podle chuti a nálady si můžete celou trasu rozdělit na 3 samostatné výlety. Do Ostrova se pohodlně dostanete autobusem. Kolem Boreckých rybníků je krásná procházka i vyjížďka na kole.
Kamenitou cestou na Popov
Od jáchymovské sjezdovky se příjemnou popovskou silnicí dostanete ke zrekultivované skládce odpadů. Od té vede zeleně značená kamenitá cesta až k popovským lípám. Abyste přišli k jasanu, musíte asi po 100 m. od dolní lípy sejít z turistické značky a dát se dolů prošlapanou cestičkou. Od památných stromů není daleko na skalnatý výběžek Popovský kříž (752 m), odkud je pěkný výhled do Ostrovského údolí, na Karlovy Vary a Doupovské hory.
Pokud se vydáte na Popov na kole, můžete si návrat do Jáchymova zpestřit odbočkou na Mariánskou a zajet na občerstvení na Havlovku. Chcete-li si výlet prodloužit do Ostrova, stačí od Popovské skály vlevo následovat zelenou značku po bývalé silnici, dlážděné kostkami.
Vesnička Popov stála nad Jáchymovem od 13. stol. do 50. let století minulého. Poté musela násilně ustoupit těžbě uranu. Jen podle vegetace, turistického rozcestníku a nepatrných stavebních pozůstatků usuzujeme na přítomnost bývalých stavení. Jedinými pamětníky osady, která po věky zásobovala Jáchymov mlékem, jsou tak staré stromy.
Dvě ze tří popovských líp jsou největší nejvýše položené lípy v českých zemích, jejich stáří se odhaduje na 700 let. Horní popovská lípa (lípa srdčitá) má obvod kmene 905 cm a výšku 25 m. Dolní popovská lípa (lípa obecná) má obvod 1004 cm. Strom je rozdělen na dvě poloviny, dnes jsou to již dva samostatné stromy. V roce 2002 zachránil lípy před zánikem citlivý zásah arboristů. Stromům byl zachován původní vzhled a také tajemné kouzlo, které vás nutí zastavit se a vrátit se v myšlenkách do historie. Dalším významným stromem, kterým se může zaniklý Popov pyšnit, je unikátní jasan ztepilý. Strom dorůstá do výšky 30 m, obvod kmene má 663 cm a patří k největším svého druhu v naší vlasti. Jeho stáří se odhaduje na 200 let a v roce 2002 získal ocenění Strom roku.
Jáchymov - Popov
5 Km
pěšky, na kole
náročnost 3
vysoká
PROHLÍDKA POSVÁTNÉHO OKRSKU
Původní osada ze 13. století Schlackenwerth (dnešní Ostrov) prošla velice zajímavým historickým vývojem, vždyť nejstarší památkou je hřbitovní kostel sv. Jakuba již z roku 1124. Město se díky bezpečným hradbám stalo útočištěm kupců se vzácným zbožím a později se stalo majetkem rodu Šliků, kteří se zasadili o zásadní proměnu blízkého Jáchymova. Pro město nejvýznamnější událostí však bylo vybudování tzv. Posvátného okrsku se zámeckým parkem, který bývá často nazýván Osmým divem světa.
Na vzniku celého komplexu měl významný podíl vévoda Julius Heinrich, který převzal Ostrov jako své rodové sídlo. Jeho žena Anna Magdalena zde založila roku 1666 kolej zbožných otců - piaristů a zároveň pověřila pražského stavitele Martina Reinera výstavbou konventu a kostela Zvěstování Panny Marie v těsné blízkosti pohřební kaple sv. Anny.
Popov - Ostrov
3,5 Km
pěšky
náročnost 3
vysoká
KRAJINOU BORECKÝCH RYBNÍKŮ
Necelých 1,5 km severně od centrální části Ostrova po žluté turistické značce se rozkládá malebná soustava rybníků ze 17. století. Původně sloužila k zavlažování polí, nyní je z ní příměstský lesopark. Největší z rybníků (Borecký) je stále využíván k chovu ryb. V blízké budoucnosti zde plánuje město vybudovat cyklostezku, hipostezku, naučné stezky i softbalové hřiště. Celá oblast se stala významnou lokalitou Natura 2000.
Při příjemné procházce (či projížďce) se můžete kochat rozsáhlými porosty puškvorce a rákosu, mezi kterými září žluté květy kosatců. Na Karlovarsku je zdejší oblast také jedním z posledních útočišť čolka velkého. A nechybí ani oblíbené vodní ptactvo - kachny a labutě zde můžete obdivovat po celý rok.
Ostrov - Borecké rybníky
1,5 Km
pěšky, na kole, autobus
náročnost 1
nízká
Na horském kole
Popovským okruhem
31,5 Km
značení
zelená, žlutá
zkrácený okruh s vynecháním naučné stezky - 24 km. Okruh je určen náročnějším cyklistům, v těžkých pasážích však lze z kola sesednout a dojít. Cesta prochází kolem Popovského kříže. Dále po naučné stezce Jáchymovské peklo, po které naváže na Klínovecký okruh "U klád" a Centrální okruh za Špičákem (značen žlutě).
Císařskou alejí
Kostel sv. Jáchyma - Mathesiova ulice - Císařská alej - ZŠ Marie Curie Sklodowské - LK Curie
Vycházku Císařskou alejí je nejlepší začít u kostela sv. Jáchyma. Ten se nachází v historickém srdci Jáchymova, a pro ukrácení stoupání vás k němu doveze lázeňský pendlbus. Za prohlídku určitě stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 nebo socha Nejsvětější Trojice na korintském sloupu z roku 1703. Zastavte se také u krásně opraveného domu horního mistra Hanse Müllera z Pernecku z roku 1560 se zachovaným domovním znamením - mlýnským kolem, želízkem a mlátkem.
Stoupáním Mathesiovou ulicí projdete kolem domu, kde značnou část svého života prožil duchovní otec města, evangelický pastor a rektor renomované latinské školy Jan Mathesius. Na domě je pamětní deska a dnes je tento dům sídlem Hornického spolku Barbora. Na další křižovatce odbočíte vpravo, a po krátkém stoupání stojíte na začátku aleje.
Císařskou alej tvoří kouzelná cesta lemovaná lipovými velikány, kteří byli vysázeni v letech 1898 - 1903 u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Jejich věk je proto odhadován na 100 let. Obvod kmenů u nejmohutnějších stromů činí více než 200 cm. Alej tvoří působivou krajinnou dominantu a zároveň vyhlídkovou trasu s krásnými pohledy na celé město Jáchymov. Na konci aleje sestoupíte k budově základní školy Marie Curie Sklodowské z poloviny 50. let. Odtud můžete pokračovat po schodech dolů, k lázeňskému hotelu CURIE, kde si v kavárně u kávy nebo zmrzlinového poháru vychutnáte zážitek z pěkné vycházky.
2 Km
pěšky
náročnost 2
střední
Novým Městem k Mariánské
štola Barbora - věže hradu Freudenstein - Nové Město - Mariánská - Eduard
Od štoly Barbora vystoupáte klikatící se silnicí k věžím hradu Freudenstein. Pro zakladatele města Jáchymov - Štěpána Šlika - jej postavil v roce 1517 Jan Munich. Už od roku 1519 se ve sklepeních hradu razily na černo první šlikovské tolary. Za třicetileté války hrad vyhořel a od té doby chátral. V současné době z něj zbyly jen dvě věže. Ta menší sloužila hornímu úřadu jako prachárna. Vyšší - Šlikovka - byla v 19. století upravena jako věž městského hlásného, který z ní dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty.
Od Šlikovky není daleko na Nové Město (919 m n. m.), odkud se vám otevřou jedinečné výhledy na Jáchymov i Klínovec, a k bývalé osadě Mariasorg - nyní Mariánské.
Koncem 15. století žil v těchto místech poustevník Jan Niavis, který prý prorokoval slávu horního města, jež tu bude založeno, jeho úpadek a nové vzkříšení. Po třicetileté válce, kdy dolování na Jáchymovsku prodělávalo největší úpadek, vyhledalo několik havířů zbytky Niavisovy poustevny a postavilo na jejím místě nejprve kapli a později poutní kostel Panny Marie. V roce 1754 byl tento kostel propůjčen řádu kapucínů, kteří tu postavili druhý kostel - klášterní a kapucínský hospic.
Po zrušení kláštera (1948) byla celá stavba v letech 1964 - 65 pro chatrný stav odstraněna. Na jejím místě byl zřízen pracovní tábor - vůbec nejobávanější v historii „jáchymovského pekla“. Dnes je Mariánská oblíbeným centrem turistiky a lyžování. Z výletu si můžete ještě udělat krátkou odbočku k bývalému dolu Eduard. Naleznete jej v blízkosti Abertamské křižovatky. Nyní se zde nachází nemalý sportovní areál - středisko biatlonu se sjezdovkou, vlekem, upravenými běžkařskými tratěmi a malorážkovou i vzduchovkovou střelnicí.
5 Km
pěšky, na kole
náročnost 1
nízká
Jáchymovské peklo
náměstí Jáchymov - Svornost - Hornický skanzen -
- Městký rybník - Horký rybník - Freudenstein
Historická naučná stezka Jáchymovské peklo vznikla díky spolupráci Hornického spolku Barbora, Konfederaci politických vězňů, referátu životního prostředí a Klubu českých turistů z Karlových Varů. Za úkol má především připomenout hrůzy pracovních táborů na Jáchymovsku, kterými v letech 1948 - 1961 prošlo přes 60 tisíc vězňů.
Historie Jáchymovského pekla se začala psát již v roce 1945, kdy byly jáchymovské doly obsazeny Rudou armádou. Zpočátku zde pracovali němečtí váleční zajatci a kolaboranti. Postupem času je nahrazovali lidé odsouzení za svou politickou neloajálnost. V roce 1946 byl zřízen národní podnik Jáchymovské doly, který podléhal zvláštnímu režimu utajení a ochrany a jehož veškerá produkce uranu putovala do Sovětského svazu.
Stezka začíná symbolickým znázorněním jednotlivých komunistických táborů - tzv. „Křížovou cestou ke svobodě“, kterou pod kostelem sv. Jáchyma zbudoval akademický sochař Roman Podrázský. Nad kostelem se cestičkou vlevo dostanete k areálu dolu Svornost.
Patří mezi nejstarší dosud činné doly ve střední Evropě, a pravidelně odvádí léčivou radonovou vodu z hloubky 532 metrů až do vašich koupelí. Vedle Svornosti se nachází štola Barbora. Dále po silnici se po pár metrech ocitnete u Hornického skanzenu, vybudovaného v okolí cca 260 m dlouhé štoly. Prozatím není veřejnosti přístupná, ale do budoucna se její otevření plánuje, společně s propojením se starou středověkou štolou „stříbrnou“. Vchod rámuje silná mříž z vodovodního potrubí, která měla zabránit vězňům v útěku. Blízko stojí vláček, který obstarával vyvážení natěžené horniny z dolu, a nad tím vším ční obrovité strážní věže. Kolem nich si můžete vyzkoušet každodenní cestu vězňů do ubytovacího tábora po 260 schodech, obehnaných ostnatým drátem. Jediným pozůstatkem připomínajícím existenci tábora jsou dnes jen tzv. korekce (samotky). Okolo jáchymovského vodovodu a ústí štoly Vysoká jedle dojdete k Městskému rybníku - zásobárně vody, kterou se dříve poháněly stroje v dolech. Naučná stezka vás povede po územích bývalých dolů, nápravně pracovních táborů a táborů nucených prací.
Stezka dále ústí do blízkosti zajímavého ekosystému Horkého rybníka. V okolí rybníčků, postavených na Eliášově potoce, se daří množství chráněných živočichů a rostlin (např. čolek horský nebo prha arnika). Cesta končí u zbytků Šlikova hradu Freudenstein, v jehož sklepích se od roku 1519 razily stříbrné tolary.
Zajímavost
V roce 1953 vytěžilo na Jáchymovsku 15.000 vězňů asi 554 tun uranu. Pro srovnání se v předchozích 92 letech vytěžilo celkem pouze 650 tun.
25 Km
pěšky
náročnost 3
vysoká
Za skřítky poohří
Ostrov - Kyselka - Radošov - Šemnická skála - Andělská hora
Autem i kolmo se do Kyselky nejlépe dostanete silnicí z města Ostrova, na kterou navážete u tamního vlakového nádraží.
Kdysi skvostné lázeňské město Kyselka dnes bohužel připomínají jen torza lázeňského areálu. Již od středověku byly známé zdejší vývěry minerální vody s bohatým obsahem oxidu uhličitého. Voda pramenila na úbočí Bukové hory, a proto se nazývala Buková kyselka. Roku 1867 začal prameny využívat karlovarský podnikatel Jindřich Mattoni a vybudoval zde velkolepý lázeňský areál s kolonádou. V místní části Kyselky - Radošově stojí původně gotický kostel sv. Václava. Při opravě jeho věžních hodin se zjistilo, že pocházejí zřejmě ze 14. století, a jsou tedy nejstarším funkčním strojem svého druhu u nás. Za návštěvu tu ale stojí i jiná unikátnost - dřevěný most ze 14. století.
Most přes řeku Ohři stojí na historické „Cestě královské“, kterou využívali kupci, válečné výpravy i návštěvy panovníků, již od roku 1364. Most měl pohnutou historii, dokonce i několikrát vyhořel. V roce 2001 byl však důkladně opraven.
Vydáte-li se z Kyselky po červené turistické značce, minete rozhledu Bučina s krásným výhledem na Ohři i Doupovské hory a dále po žluté dojdete až k tajemné Skalce skřítků. Ve skalní stěně tu můžete spatřit asi šedesát válcových dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru a hloubce až 5 metrů. Pozoruhodná geologická lokalita je chráněnou přírodní památkou, a vznikla pravděpodobně zvětráním kmenů stromů ve vulkanických sedimentech. Zdejší pověst však praví, že dírky zanechali ve skále malí permoníčci, když do ní schovávali svůj poklad. Kdo ho chce najít, musí se ke skále vypravit na Velký pátek, kdy se skála otevírá.
Z odbočky ke Skalkám skřítků můžete po červené turistické značce pokračovat až k Šemnické skále. Strmý znělcový vrch s krásným výhledem je chráněn jako přírodní památka. Z Kyselky se po ne příliš frekventované silnici (zároveň cyklostezka) po osmi kilometrech dostanete na Andělskou Horu.
Městečko Andělská Hora s romantickou zříceninou stejnojmenného hradu z roku 1402 stojí na výrazné znělcové skále. Přímo na úpatí hradní skály se tyčí farní kostel sv. Michaela. Kromě hradní ruiny je na Andělské Hoře cenná církevní památka, někdejší poutní a hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1712. Byl vystavěn podle plánů G. B. Alliprandiho a jeho zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice. Poblíž kostela stojí památná lípa, u níž kdysi vyvěrala studánka, jejíž voda prý zázračně léčila četné nemocné poutníky. Andělská Hora je pro svou dominantní polohu s dalekým kruhovitým výhledem oblíbeným výletním místem.
55 Km
na kole, autem
náročnost 2
střední
Na Horní Hrad - Hauenštejn
Jáchymov - Dolní Žďár - Damice - Dubí - Horní hrad
Z Jáchymova sjedete k Ostrovu, v Dolním Žďáru odbočíte směrem na Chomutov. Za obcí Damice uvidíte po levé straně ostré zatáčky odbočku na Horní hrad. Úzká silnička vás dovede k parkovišti, odkud musíte k hradní bráně pěšky. Vášnivým cyklistům můžeme doporučit těžší cestu lesem přes obec Krásný Les. Napojíte se na ni při sjezdu z Klínovce Pašeráckou stezkou (viz. výlet Klínovec).
O počátcích hradu Hauenstein není nic známo. Jeho název vznikl z tvarů Haue (tj. motyka, sekera či palice) a Stein (skála), což odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Hauenštejn byl roku 1837 prodán Gabriele, hraběnce z Buquoy - Longueval. Ta nechala celý objekt přestavět do novogotické podoby. V období II. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend a po válce sloužil jako ubytovna Jáchymovských dolů.
Závěrečnou tečku za chátráním hradu udělala jeho funkce dětského záchytného domova. Koncem 20. století byla „západočeská Hluboká“ (přezdívka Hauensteina) v dezolátním stavu. Až roku 2000 se hrad dostal do soukromých rukou a ve spolupráci s nejrůznějšími nadšenci probíhá jeho postupná rekonstrukce. Určitě během léta nezapomeňte hrad navštívit. O víkendech se konají zábavné noční prohlídky, šermířská vystoupení i ohňová show. Hrad také pravidelně hostí hudební festival 32 Folková Ohře.
12 Km
na kole, autem
náročnost 2
střední
Partnerem Lázní Jáchymov je:
Kontaktujte nás
Máte otázky? Napište nám...
Adresa:
Návštěvnické informační centrum lázní Jáchymov
T. G. Masaryka 388
362 51 Jáchymov
Kontakt:
Tel.: +420 353 831 618
E-mail: infocentrum@laznejachymov.cz
Prohlášení o ochraně osobních údajů
Provozovatel zaručuje všem návštěvníkům tohoto serveru ochranu jejich osobních údajů ve smyslu zák. č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a zároveň se zavazuje, že osobní údaje neposkytne v jakékoli podobě třetí straně. Vaše data budou dle zákona zabezpečena a použita pouze při komunikaci mezi prodávajícím a kupujícím.